innocent

nevinný
[ˈɪnəsənt] "an innocent face" (nevinná tvář)
"It was an innocent remark, I didn't mean to hurt his feelings." (To byla jen taková nevinná poznámka. Nechtěl jsem se ho dotknout.)

nevinen
[ˈɪnəsənt] bez provinění; "She firmly believes that he is innocent of the crime." (Ona pevně věří, že je nevinen ze spáchání tohoto trestného činu.)
"The jury concluded from the evidence submitted that the defendant was innocent." (Porota na základě předložených důkazů dospěla k závěru, že obžalovaný je nevinen/nevinný.)