tongue

jazyk
[tʌŋ] (lingv.) (anat.) lat. lingua; svalový orgán nacházející se v ústní dutině. Jeho sliznice je kryta mnohovrstevným dlaždicovým epitelem, jehož četné výběžky (papily) dodávají jazyku zvláštní matný vzhled. U člověka jeho velká ohebnost ve spojení s jeho přesným řízením umožňuje vytvářet širokou škálu zvuků, čehož lidé využívají při mluvení lidskou řečí. Svaly jazyka vytvářejí celou hmotu jazyka a dají se rozdělit na vlastní svaly jazyka (intraglosální) a vnější svaly jazyka (extraglosální).

též např. "an ancient tongue" (starověký jazyk)
"mother tongue" (mateřský jazyk)
"She has a sharp tongue." (Ona má ostrý jazyk/slovník.)
"a shoe tongue" (jazyk na botě)